Farma zvířat je jedno z nejslavnějších děl George Orwella, britského spisovatele a novináře, který se proslavil svou kritikou totalitarismu a obhajobou demokratického socialismu. Farma zvířat rozbor díla pro čtenářský deník nebo maturitu už na vás čeká!
Farma zvířat rozbor díla a hlavní charakteristika
Farma zvířat je alegorická satirizující novela, která ukazuje formou bajky politické vztahy a děje mezi lidmi. Autor se důsledně vyhýbá vysvětlujícím komentářům, ale vzhledem k době napsání díla je nejzjevnější podobenství se stalinskou degenerací Sovětského svazu.
Rozbor jednotlivých kapitol knihy
Kapitola 1
Starý prase Major, které je nejstarší a nejváženější zvíře na farmě, svolá tajnou schůzku všech zvířat a sdělí jim svůj sen o revoluci proti lidem. Vypráví jim o své vizi společnosti, kde zvířata budou žít podle principů animalismu, který znamená rovnost a svobodu pro všechny.
Major také zpívá píseň Zvířecí hymna, která vyjadřuje touhu po lepším životě. Major umírá několik dní po schůzce, ale jeho myšlenky ovlivní ostatní zvířata, zejména prasata, která jsou nejchytřejší a nejvzdělanější.
Kapitola 2
Po Majorově smrti se tři prasata – Napoleon, Kuliš a Pištík – ujmou vedení revolučního hnutí a začnou šířit Majorovy ideje mezi ostatními zvířaty. Využijí situace, kdy je farmář Jones opilý a zanedbává farmu, a podnítí zvířata k povstání.
Zvířata vyženou Jonese a jeho pomocníky z farmy a přejmenují ji na Farmu zvířat. Prasata naleznou na stodole napsaných sedm základních přikázání animalismu, která mají být dodržována všemi zvířaty. Jsou to:
- Jakékoli zvíře, které chodí po dvou nohách, je nepřítel.
- Jakékoli zvíře, které chodí po čtyřech nohách, nebo má křídla, je přítel.
- Žádné zvíře nesmí nosit oblečení.
- Žádné zvíře nesmí spát v posteli.
- Žádné zvíře nesmí pít alkohol.
- Žádné zvíře nesmí zabít jiné zvíře.
- Všichna zvířata jsou si rovna.
Kapitola 3
Zvířata začnou pracovat na sklizni obilí, která je nejlepší v historii farmy. Prasata se ustanoví jako vůdci a organizátoři práce, zatímco ostatní zvířata vykonávají těžkou fyzickou práci. Nejvíce se vyznamená koně Boxer a Lupina, kteří jsou nejsilnější a nejoddanější zvířata na farmě.
Prasata také zavedou nedělní shromáždění, kde se hlasuje o různých návrzích a zpívá se Zvířecí hymna. Pištík se učí ostatní zvířata číst a psát, ale některá zvířata, jako ovce, slepice nebo osel Benjamin, se naučí jen pár písmen nebo žádné.
Prasata si také vyhradí mléko a jablka, které tvrdí, že potřebují pro své mozkové práce a že jsou nezbytné pro blahobyt farmy.
Kapitola 4
Zvířata se dozvídají, že jejich revoluce inspirovala zvířata na jiných farmách, která se také bouří proti svým majitelům. Jones se pokusí dobýt zpět farmu s pomocí několika dalších farmářů, ale zvířata se ubrání v bitvě, kterou nazvou Bitva o kravín.
Zvířata slaví své vítězství a udělují si medaile za statečnost. Boxer zabije jednoho z farmářů, ale je z toho zdrcen, protože si myslí, že porušil jedno z přikázání.
Pištík mu však uklidní svědomí, že zabít člověka není totéž, co zabít zvíře.
Kapitola 5
Zvířata čelí prvnímu rozkolu mezi prasaty. Kuliš a Napoleon se hádají o tom, jak má být řízena farma. Kuliš navrhuje, aby se postavil větrný mlýn, který by zlepšil životní podmínky zvířat, zatímco Napoleon je proti tomu.
Na nedělním shromáždění se Kuliš snaží přesvědčit ostatní zvířata o výhodách větrného mlýna, ale Napoleon použije své tajně vycvičené psy, kteří Kuliše a jeho stoupence vyženou z farmy. Napoleon poté prohlásí, že nedělní shromáždění jsou zrušena a že všechna rozhodnutí budou dělat prasata.
Pištík podporuje Napoleona a tvrdí, že Kuliš byl zrádce a že Napoleon je vždy spravedlivý a moudrý. Zvířata jsou zmatená a nešťastná, ale neodváží se postavit proti Napoleonovi a jeho psům. Napoleon také oznámí, že se bude stavět větrný mlýn, ale že to byl jeho původní nápad a že Kuliš mu ho chtěl ukrást.
Kapitola 6
Zvířata pracují ještě tvrději než předtím, aby postavili větrný mlýn a zároveň udrželi farmu v chodu. Prasata je nutí pracovat i v neděli a nabízejí jim falešné statistiky, které ukazují, že se jejich život zlepšil.
Prasata také začnou obchodovat s lidmi z okolních farem, což je v rozporu s jedním z přikázání. Zvířata si toho všimnou, ale Pištík jim vysvětlí, že to je nutné pro blahobyt farmy.
Prasata také porušují další přikázání, jako například spát v postelích, ale Pištík jim vždy dokáže, že se nic nezměnilo a že prasata mají právo na určité výhody. Zvířata jsou zmatená a nejistá, ale věří Pištíkovi, protože je dobrý řečník. Boxer je stále oddaný Napoleonovi a jeho heslem je: „Pracuji tvrději.“
Kapitola 7
Zvířata trpí hladem a zimou, protože letošní sklizeň je špatná a větrný mlýn se zhroutil po bouři. Prasata však lžou všem, že na farmě je všechno v pořádku, a dokonce vymýšlejí falešné zprávy o úspěších farmy.
Napoleon se obává, že by se zvířata mohla vzbouřit proti němu, a proto nařizuje, aby se konaly spontánní shromáždění, kde jsou zvířata vyzývána k projevům vděčnosti a oddanosti Napoleonovi. Také nechává vyšetřovat zvířata, která jsou podezřelá z neloajality nebo spolupráce s lidmi.
Napoleon obviní Kuliše, že spolupracoval s lidmi a sabotážil větrný mlýn. Některá zvířata, která byla Kulišovými stoupenci, se přiznají k tomu, že byla zapletena do spiknutí. Napoleon nechá popravit všechna zvířata, která se přiznala nebo byla obviněna. Zvířata jsou zděšená a znechucená, ale neodváží se postavit proti Napoleonovi a jeho psům.
Zvířata si vzpomenou na jedno z přikázání, které zní: „Žádné zvíře nesmí zabít jiné zvíře.“ Když se jdou podívat na stodolu, kde jsou přikázání napsaná, zjistí, že prasata je pozměnila. Nyní tam stojí: „Žádné zvíře nesmí zabít jiné zvíře bez důvodu.“ Zvířata jsou zmatená a nejistá, ale věří Pištíkovi, který jim vysvětluje, že prasata musela zabít zrádce, aby ochránila farmu.
Kapitola 8
Prasata se snaží zakrýt neúspěch větrného mlýna a obviňují Kuliše, že spolupracoval s lidmi. Napoleon se prohlašuje za vůdce farmy a nechává si říkat „Náš vůdce, soudruh Napoleon“.
Prasata také zavedou nové pocty a rituály, jako například vyvěšování vlajky, střelba z pušky nebo pochodování kolem Napoleonova portrétu. Zvířata jsou nucena pracovat ještě tvrději a obětovat se pro větrný mlýn, který je nyní považován za nejvyšší prioritu.
Prasata také porušují další přikázání, jako například pít alkohol, zabíjet zvířata nebo obchodovat s lidmi, ale Pištík jim vždy dokáže, že se nic nezměnilo a že Napoleon má pravdu. Zvířata jsou zmatená a vyděšená, ale věří Pištíkovi, protože je jediným zdrojem informací. Boxer je stále oddaný Napoleonovi a jeho heslem je: „Napoleon má vždy pravdu.“
Máme také rozbory dalších knih jako jsou například: Karel Jaromír Erben – Kytice rozbor nebo William Shakespeare – Romeo a Julie rozbor.
Kapitola 9
Zvířata dokončí větrný mlýn, ale nemají z něj žádný užitek, protože je používán k mletí obilí pro obchod s lidmi. Prasata si zlepšují svůj životní standard a získávají nové výhody, jako například telefon, gramofon nebo noviny. Zvířata jsou stále hladová a unavená, ale jsou přesvědčována, že se jim žije lépe než dříve.
Prasata také zavedou novou tradici, kterou je oslava „Dne zvířecí farmy“, kdy se vzpomíná na revoluci a chválí Napoleon. Zvířata jsou také nucena účastnit se spontánních shromáždění, kde jsou vyzývána k projevům vděčnosti a oddanosti Napoleonovi. Zvířata jsou také vystavena stále většímu teroru a násilí ze strany psů a prasat, kteří je trestají za nejmenší prohřešky nebo podezření z neloajality. Některá zvířata jsou dokonce popravena za údajnou zradu.
Boxer je zraněn při práci na větrném mlýně, ale místo aby mu byla poskytnuta péče, je prodán na jatka. Zvířata jsou šokována a zklamána, ale Pištík jim lže, že Boxer byl odvezen do nemocnice a zemřel v klidu. Zvířata jsou smutná, ale neodváží se postavit proti Napoleonovi a jeho psům.
Kapitola 10
Uplyne několik let a zvířata jsou stále utlačována a vykořisťována prasaty. Větrný mlýn je dokončen, ale slouží jen k výrobě elektřiny pro prasata, která si zřídila pohodlné bydlení v farmářském domě. Prasata se také naučila chodit po dvou nohách a nosit oblečení.
Zvířata jsou zmatená a znechucená, ale nemají sílu ani vůli k odporu. Prasata také změní všechna přikázání na jediné: „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“ Zvířata jsou také překvapena, když vidí, že prasata se setkávají s lidmi z okolních farem a uzavírají s nimi dohody.
Zvířata se dozvídají, že farma se vrátila k původnímu jménu Panská farma a že prasata a lidé jsou nyní přátelé. Zvířata se podívají do okna a vidí, jak se prasata a lidé baví a popíjejí. Zvířata si uvědomí, že se jejich situace nezlepšila, ale naopak zhoršila, a že mezi prasaty a lidmi není žádný rozdíl.
Farma zvířat rozbor závěrečné shrnutí
Orwell tímto dílem chtěl poukázat na nebezpečí, které představuje jakýkoli totalitní režim, který zneužívá ideály revoluce a zklamává naděje lidí. Zvířata na farmě symbolizují různé skupiny a postavy z historie Sovětského svazu, jako například Lenin, Stalin, Trockij, propaganda, tajná policie, pracující lidé, ovce, intelektuálové, víra, rebely a další.
Orwell také kritizuje slepou víru v ideologii, která je v rozporu s realitou, a nedostatek kritického myšlení a odporu ze strany utlačovaných. Farma zvířat je tak varováním před možnými důsledky, které může mít ztráta svobody, pravdy a spravedlnosti.
Věřím, že vás Farma zvířat rozbor zaujal a že vám pomůže jako jeden z dílu do čtenářského deníku nebo k maturitě z českého jazyka.
